Vratislavské Ossolineum znají návštěvníci slezské metropole jako impozantní barokní budovu na nábřeží Odry, četní badatelé pak především jako sídlo znamenité knihovny. Méně se ví o bohatých fondech kresby a grafiky, které původně lvovská nadace Ossolińských shromažďovala už od první poloviny 19. století. Komorní výstava s emblematickým názvem Magni nominis umbra, otevřená v Ossolineu počátkemi letošního listopadu, představuje stovku prací na papíře od mistrů rudolfínského manýrismu z přelomu 16. a 17 ...
‣Víceaktuality, glosy, zprávy
aktuality, zprávy, glosy
Modrá blůza zpívá dál
Soudruzi, Modrá blůza přišla,
nese vám proletářský smích.
Vždyť z řad proletářů vyšla
a rozumí jí každý z nich. (...)
Vždy, když se při nejrůznějších akcích proletariátu v r. 1926 a v letech dalších ozvala tato vstupní znělka, pozvedla se nálada v obecenstvu. Chlapci a děvčata v modrých, řemenem přepásaných rubaškách, řada usměvavých tváří, rytmus pohybů, staccato hlasů, zpěv doprovázený harmonikou či kytarou nebo trubkou a vystoupení Modré blůzy začíná. Jako ...
‣VíceEmil Holub se vrátil k Viktoriiným vodopádům
V den 130. výročí první návštěvy Emila Holuba u Viktoriiných vodopádů, 17. září 2005, byla před budovou Národního muzea Zambie ve městě Livingstone odhalena Holubova kamenná busta, jejímž autorem je Last Mahwahwa, sochař ze Zimbabwe. Sochu společně odhalili rezidentní ministryně Alice Simangová, český velvyslanec Jaroslav Olša, jr. a velvyslanec Rakouska Michael Brunner, jehož ambasáda se na akcích propagujících Emila Holuba tradičně podílí. Doprovodný kulturní program obstarala místní taneční skupina a ...
‣Víceaktuality, zprávy, glosy
Beckovo nakladatelství v Mnichově, vydávající spolu s dalšími Le Goffem řízenou řadu Utváření Evropy (česky vychází v NLN), odmítlo vydat další svazek o vzniku a vývoji myšlenky demokracie. Jeho autorem je Luciano Canfora, italský historik antiky a známý salonní eurokomunista. Beckův šéfredaktor se odvolává na posudky odborníků, z nichž Hans-Ulrich Wehler tvrdí, že tu jde nejenom o extrémně dogmatické, nýbrž prostě hloupé líčení, které nemůže na žádném místě odpovídat nárokům ...
Dějiny a současnost na nové adrese
Vážení a milí čtenáři, s koncem roku 2005 se redakce časopisu Dějiny a současnost stěhuje z dosavadních prostor v Melantrichově ulici na novou adresu (Jana Masaryka 56, Praha 2). Svou adresu mění také specializované knihkupectví společenskovědní literatury "Teyflův dům", v němž si někteří předplatitelé čísla DaS vyzvedávali a kde uplatňovali nárok na slevu knih z NLN. Od ledna bude tyto služby plnit "Vinohradské knihkupectví" (Jana Masaryka 58).
S prvním číslem ...
‣VíceZemřel František Kavka, historik doby Karla IV.
(„Ona se to stejně lépe nenaučí!“)
V květnu 1970 mě potkalo štěstí. V aule pražské filosofické fakulty jsem jako student prvního ročníku historie vyslechl dvě přednášky Františka Kavky. Mluvil bez papíru, jasně, srozumitelně a s vtipem, bezděčně si pohrávaje se svazkem klíčů. Navečer téhož dne jsem okouzleně pročítal své poznámky, pevně rozhodnut zapsat si Kavkovu přednášku o husitství, ohlášenou na další školní rok. Už se nekonala. V červenci obsadili Ústav dějin Univerzity Karlovy, jehož byl František ...
‣Více