V českých zemích si genderová studia razí cestu poměrně složitě, ale s potěšením je třeba dodat, že se vytrvale a jistě prosazují v řadě akademických disciplín. Přitom je zřejmé, že "rodová studia" znamenala v civilizovaném světě jednu z nejvýznamnějších inspirací a výzev za poslední dekády. Českou novinkou v oboru je studie Martiny Pachmanové, která knihou Neznámá území českého moderního umění: Pod lupou genderu završila sérii publikací zaměřených na studium vztahu feminismu a vizuální kultury. Na knihu rozhovorů s jedenácti ženami různých profesí, převážně však "historičkami umění", kurátorkami a umělkyněmi žijícími ve Spojených státech (Věrnost v pohybu), navázala antologií "současného amerického myšlení o feminismu, dějinách a vizualitě" (Neviditelná žena). Ve své nejnovější knize probírá vztah moderní české kultury k tématům profilovaným v rodových studiích. Soustředila se přitom na tři oblasti: na strategie definování a zobrazení ženskosti a mužskosti, na formování a transformaci genderové subjektivity a na uměleckou činnost žen.
...
Argo, Praha 2004, 287 s., 298 Kč