Zvláštním řízením Božím právě včas smrt přetrhla předsevzetí a rady Sultana Muchemeta, kteréž on koval ke škodě a skutečné záhubě všeho obecného křesťanstva. Nebo když po dobytí města Otrantu, již jako jednou nohou do vlaských zemí vstoupil, není pochybné, nežli že by se vždy dále podávati chtěl: zvláště poněvadž na to dnem i nocí myslil, kterak by, maje v moci své Nový Řím, tj. město Konstantynopolim, také i Starého Říma pod své jho dostati mohl.
Tak vypráví o smrti sultána Mehmeda II. kronika Hanse Löwenklaua z konce 16. století. Mehmed II. Dobyvatel, pokořitel Konstantinopole, zůstal svému čestnému označení věrný po celou dobu vlády. Jeho posledním velkým podnikem bylo neúspěšné obléhání ostrova Rhodu a roku 1480 pak dobytí Otranta na jihu Itálie. Sultánova smrt (1. května 1481) ale znamenala v podstatě vynucené uklidnění turecké expanzivní politiky.
...