Obuvnický průmysl v českých zemích a firma Baťa jsou často vnímány jako synonyma. Realita však byla mnohem pestřejší – přes globální úspěch Bati v meziválečném období nelze zapomínat na dlouholetou tradici obuvnické výroby v českých zemích, reprezentovanou řadou podniků úspěšných na domácích i světových trzích. Ačkoliv průmyslová produkce obuvi byla roztroušena po celé habsburské monarchii, jejím jádrem byly vedle Vídně právě české země. Ve vybraných oblastech východních Čech (Chrudim, Litomyšl, Pardubice, Sezemice), severovýchodních Čech (Kostelec nad Orlicí), středních Čech (Mnichovo Hradiště, Praha, Vlašim), Českomoravské vrchoviny (Bystré, Jihlava, Třebíč, Polná, Skuteč), střední Moravy (Lipník, Prostějov) a východní Moravy (Kroměříž, Zlín) se výrobě obuvi věnovalo velké množství lidí. Ti zhotovovali obuv nejen pro místní odběratele, ale i pro zahraniční zákazníky. Tyto obuvnické závody však dlouho neměly formu moderního průmyslového provozu, založeného na práci dělníků a dělnic v továrních halách se strojním vybavením. Převažovaly předindustriální formy produkce s vysokým podílem domácké ruční práce.
[…]