Brity stálo vítězství pouze dvě letadla a životy tří letců. Italské námořnictvo poté spojence de facto již nikdy neohrozilo. Jednostranný výsledek vyplynul z lepší koordinace, taktiky i technické pokročilosti. Roli však hrálo i štěstí, protože průběh bitvy nebyl zdaleka tak jednostranný, jak by se z výsledku mohlo zdát. Italské a britské loďstvo na počátku války Druhá světová válka ve Středomoří začala v červnu 1940, když Itálie vyhlásila válku Francii a Velké Británii. Italské Královské námořnictvo (Regia Marina) představovalo na první pohled značnou sílu. Jádro loďstva tvořily dvě nové moderní bitevní lodě Vittorio Veneto a Littorio. Itálie dále disponovala čtyřmi starými, ale ve druhé polovině 30. let rozsáhle zmodernizovanými bitevními loděmi a sedmi moderními těžkými křižníky s vysokou rychlostí a dalekým dostřelem. Námořnictvo mohlo počítat i s větším počtem lehkých křižníků, torpédoborců a velkou ponorkovou flotilou.
[…]




