Každá cesta začíná stavem, který by se dal popsat jako ohromení prostorem. Tělo se skoro neznatelně třese vzrušením, hlava se točí z ubíhající krajiny. Teprve po delší době se člověk vytržený dobrovolně nebo vlivem okolností z místa, kde žil, vrací k tomu, co nechal za sebou. Lidé se ztotožňují s místem, kde zapustili kořeny, jako by život bez tohoto vrůstání do země byl jen náhražkou, něčím bezvýznamným. S každým kilometrem ...
‣Vícena nočním stolku
Svět je širý
Nechceme se od Národů učit umění, jak zabydlovat a opečovávat domov. Exil nás naučil jinému umění – umění po domově tesknit, abychom porozuměli stesku druhých. Naučili jsme se bloudit, putovat, kočovat, stěhovat se, hauzírovat a vandrovat – a také trmácet se, potloukat, loudat se, courat a toulat a občas jen tak bezcílně bloumat. Ale když se Vládci a Utiskovatelé nedívali, naučili jsme se také umění zápasit. Zažili jsme utrpení, ale také jsme ...
‣Více