Paměťová studia (memory studies) jsou interdisciplinárním oborem, který se zabývá tím, jak jednotlivci, skupiny a celé společnosti uchovávají, interpretují a předávají vzpomínky na minulost. Tento obor propojuje historii, sociologii, kulturní studia a další disciplíny, aby analyzoval nejen to, co si společnosti pamatují, jak a proč si to pamatují, ale také jak a proč zapomínají. Jedním z klíčových konceptů tohoto oboru je pojem kolektivní paměť (v češtině se setkáváme také s pojmy historická paměť nebo historické vědomí) definovaný historikem Mauricem Halbwachsem již v první polovině 20. století. Halbwachs upozornil na to, že individuální paměť je spoluformována socializací jedince. Skutečný „boom“ paměťových studií sledujeme od osmdesátých let, kdy se kolektivní paměť začala těšit velkému zájmu badatelů a současně se rozvíjelo mnoho teoretických konceptů v tomto oboru. Jedním z dodnes vlivných konceptů jsou „místa paměti“ (lieux de mémoire), zpracovaná francouzským teoretikem Pierrem Norou. Jedná se o fyzické nebo symbolické prostory, které uchovávají kolektivní vzpomínky, například památníky nebo muzea, ale v přeneseném významu i třeba významná výročí. V německém jazykovém prostoru se často používá pojem „kultura/y vzpomínání“ (Erinnerungskultur/en), kterým se myslí soubor všech myslitelných forem a strategií vědomého vzpomínání na minulost.
[…]