ČESKOSLOVENSKÝ ROZHLAS SEHRÁL historicky mimořádnou roli v šíření povědomí o romské kultuře, literatuře a hudbě. Mno- hem dřív, než začali romští autoři svá díla publikovat knižně, zněly jejich povídky a básně na rozhlasových vlnách. Díky repor- tážním záznamům a rozhovorům se poslu- chači dozvídali také o sociálních problémech československých Romů. Rozhlas vyvracel řadu předsudků a mýtů o Romech ještě v době, kdy se o nich v našich sdělovacích prostředcích převážně hovořilo jako o občanech cikánského původu.
Zdaleka největší zásluhu na tom má romistka a indoložka Milena Hübschmannová, která by se letos v červnu dožila devadesáti let. V rozhlase našla médium, které se k popularizaci romské kultury, v níž hrají obzvlášť významnou roli mluvené slovo a hudba, výtečně hodilo. Do tehdejšího Československého rozhlasu nastoupila v roce 1956 jako čerstvá absolventka indologie. Indie ji fascinovala od dětství, ale kvůli svému buržoaznímu původu – její otec byl za první republiky úspěšným advokátem – nedostala možnost tam odjet a pracovat. Rozhlas, přesněji jeho literární redakce, jí poskytl útočiště, kde mohla využít své jazykové znalosti. V rozhlase potkala také svého budoucího manžela, rozhlasového režiséra Josefa Melče.
V druhé polovině padesátých let se začala zajímat o romštinu, která ji lákala svou příbuzností s hindštinou. Když jazyk ovládla, pustila se do zapisování a nahrávání romského folkloru. Už v roce 1957 se ve vysílání objevil její pořad Vyprávění při ohni. Balady kočovných Cikánů, z něhož se bohužel dochoval pouze scénář. Pro své názory na romskou problematiku se Hübschmannová dočkala kuriózního označení cikánská buržoazní nacionalistka. Socialistický režim chtěl Romy asimilovat, rozvíjení jejich slovesnosti nebylo na pořadu dne.
V šedesátých letech se Hübschmannová v rozhlase podílela například na přípravě mimořádně oblíbeného zábavného a vzdělávacího pořadu Piš a slyš!. Věnovala se také popularizaci vědy. Zaměstnankyní rozhlasu přestala být v roce 1967, o to častěji však do vysílání přispívala pořady o Romech. Právě ty, které kulturní stanice Vltava vysílala v sedmdesátých a osmdesátých letech, patří k nejzajímavějším. Při nahrávání reportážních záznamů o životě československých Romů Hübschmannová využila toho, že mezi nimi získala množství přátel a známých. Básně a povídky se střídaly se vzpomínkami na těžkou minulost i s úvahami o současnosti. Slovo dostávali samotní Romové, jejich literární díla interpretovali významní čeští herci a herečky, a nechyběla ani romská hudba.
V osmdesátých letech si právě díky rozhlasu našla cestu k širší veřejnosti tvorba romské spisovatelky a dramatičky z východního Slovenska Eleny Lackové, jejíž vzpomínky Hübschmannová literárně zpracovala a pod titulem Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou je roku 1997 vydala i v knižní podobě.
Po roce 1989 se mnohé změnilo: začaly se objevovat knihy romských spisovatelů a vznikl romský periodický tisk – a v Českém rozhlase romská redakce a pravidelný pořad O Roma vakeren (Romové hovoří). Hübschmannová, která na začátku devadesátých let založila romistiku jako obor na Filozofické fakultě UK, se v rozhlase nadále věnovala zejména romské literatuře.
Indoložka a romistka Milena Hübschmannová zemřela roku 2005 v Jihoafrické republice na následky automobilové havárie. Bylo jí dvaasedmdesát let. V rozhlasovém archivu najdeme 86 pořadů, na nichž se tak či onak podílela. Ač se zdaleka ne všechny nahrávky dochovaly, přesto jde o dílo natolik významné (naskenujte QR kód), že mu romisté, v poslední době zejména Pavel Kubaník, dodnes věnují pozornost.