Osvětim je typické haličské maloměsto s velkým náměstím. Na rynku je radnice, několik krámků a taky Hotel Herz, který nese jméno svého majitele, ředitele hamburské vystěhovalecké agentury. Dále je tu zchátralý zámek slezských Piastovců (…), několik podružných úřadů (…), několik kostelů a desítka židovských modliteben… Dříve než se Osvětim stane symbolem šoa, je na přelomu 19. a 20. století přestupním místem v cestě za nadějí – do Ameriky, kam odchází mnoho obyvatel chudých oblastí, jako je například Halič. Důvody vystěhovalectví i různé společenské jevy, které ho doprovázejí, popisuje rakouský slavista, novinář a spisovatel Martin Pollack v knize Americký císař (přel. Tereza Semotamová, Větrné mlýny, Brno 2016; orig. vydání 2010). Vyprávění je to hutné, ale strhující. Hospodářsky si Osvětim vede lépe než mnoho jiných haličských měst srovnatelné velikosti. (…) Udrží se ale pouze podniky závislé na zemědělství jako lihovarnictví a pivovarnictví. Osvětimští této šance dokáží využít, město se stává centrem výroby pálenky a likéru, známé firmy jako Jakob Haberfeld a Henoch Henenberg své produkty dodávají do celé monarchie i do zahraničí…
Původně knize předcházel nostalgický „průvodce“ Halič. Cesta po zaniklém světě východní Haliče a Bukoviny (německy 2001), který nedávno vyšel ve slovenštině se zkráceným podtitulem Putovanie po stratenom svete (2020). Autor zkoumá podhoubí oblasti, jejichž obyvatelé – v různé době a z různých příčin – nakonec zamíří do přestupního bodu v Osvětimi.
- ivc -