Římská jízda, kterou měl absolvovat Václav IV. roku 1402, skončila již na české půdě královým zajetím. Okolnosti tohoto tažení, a zejména role Václavova bratra Zikmunda byly dlouho poněkud záhadou. Nové světlo do celé události vnesly dosud neznámé diplomatické depeše z mantovského archivu rodu Gonzagů.
Každý středověký římský král, jenž aspiroval na císařské důstojenství, musel podniknout cestu do Říma. Tam podstoupil tradiční korunovační rituál a z rukou papeže, případně jeho zástupců, přijal císařský diadém. Tento akt sice nijak neměnil pravomoci římského panovníka na území vlastní mocenské domény v německých zemích, znamenal však značné symbolické povznesení jeho prestiže jakožto nejvýše postaveného vládce křesťanstva.
...