Novela Markéty Pilátové Hrdina od Madridu (Pikador Books, České Budějovice 2016) je věnována tématu, které se po letech znovu vynořuje ze zapomnění. V letech 1936–1939 odešlo přes dva tisíce Čechoslováků do Španělska, aby bojovali v řadách republikánské armády proti povstalcům generála Franka. Jejich odkaz byl pak vyzdvihován a zase potlačován podle aktuální politické situace, v propagandistických konceptech se ale pravidelně ztrácel prostý lidský příběh – a na ten se autorka soustřeďuje především. Mladá španělská studentka bohemistiky si – náhodou, či řízením osudu? – vybere téma mezinárodních dobrovolníků a vyrazí do Čech za posledními žijícími pamětníky. Setkání s bývalým interbrigadistou Františkem Rekem je podáno jako dialog dvou příběhů a jejich vzájemného poznávání a ovlivňování. Pohled na „hrdinské téma“ nehrdinskýma očima zatrpklého důchodce, který s rezignovaným nadhledem odhaluje vzpomínky, je konfrontován se zvědavým zájmem mladičké studentky. Navzájem v sobě vzbudí zájem a posléze i důvěru a náklonnost − oba vlastně hledají smysl svého života – a příběh o několika linkách spěje k rozuzlení. Motiv postupné rekonstrukce příběhu prolínáním a gradací výpovědí několika postav a hledání sebe sama napříč generacemi připomíná skvělou novelu Vojáci od Salaminy Javiera Cercase, jež vyšla v českém překladu právě před deseti lety. Cercas je v podání nedostižný, Markéta Pilátová však motiv přenáší do českých reálií, a tím ho čtenáři přibližuje. Ostatně, data českého vydání těchto dvou novel jako by potvrzovala v úvodu zmíněnou sinusoidu zájmu o zapomenuté hrdiny španělské války, která se pravidelně zvedá jen s každým desátým výročím jejího vypuknutí, aby se nad nimi poté zase zavřela voda zapomnění.
- zmar -