přibližně ve stejném okamžiku, kdy budete dočítat toto dubnové číslo, začne v Praze šampionát, který byl popudem k tomu, abychom se v tematické části zaměřili na československý lední hokej. Že prostřednictvím sportu je možné říct víc než jen to, v jaké formě je to které sportovní družstvo, není asi potřeba příliš zdůrazňovat; ostatně to ukázala i dřívější tematická čísla ĎaSu (5/2014: Fotbal před sto lety. Sport, umění, politika; 6/2006: Sport a politika. Československá tělovýchova v soukolí totalitních systémů). Zda i letos pražské mistrovství světa v ledním hokeji ukáže mnohovrstevnatost tohoto sportu a důležitost šampionátu, budeme vědět už v průběhu května.
Příležitostí, jak dát tomuto sportu opět další rozměr, je v současné světové geopolitické situaci nesčetně. Fandit „svému“ týmu v kotli na tribuně či u televizních obrazovek v obýváku, hospodě nebo na náměstí se stává téměř vlasteneckou povinností, podstatou – mnohdy mimoděčnou a neuvědomělou – identifikace – s národem, se státem... Zkrátka sounáležitost s „národním“ týmem je dnes téměř totéž jako například na přelomu 18. a 19. století zakoupení nejnovější knihy v „národním“ jazyce. A o symboličnosti některých utkání v době studené války, obzvláště po roce 1968, se asi netřeba v českém (resp. československém) kontextu zmiňovat...
Než se však oddáte hokejové horečce, ráda bych vás vyzvala k hlasování v naší obnovené a vaší oblíbené anketě Historická kniha roku 2014 (podrobnosti najdete na straně 6). Budeme moc rádi, když se s ĎaSem o své čtenářské zážitky podělíte.
Duben plný gólů v té správné brance vám za ĎaS přeje
Iveta Coufalová