Bio-bibliografi cká databáze řeholníků v českých zemích v raném novověku
Tato biografi cká a bibliografi cká databáze je k dispozici na adrese reholnici.hiu.cas.cz/katalog. Shromažďuje biografi cké informace o řeholnících – především jezuitech, milosrdných bratrech a premonstrátech, včetně biografi ckých pramenů. Využívá při tom jak vydané soupisy a katalogy řeholníků, tak primární výzkum. Databáze v současné době obsahuje přes 8250 osobních hesel, která jsou zpracována s různou měrou podrobnosti, v čemž hraje roli především bohatost pramenné základny. Stručné medailonky jednotlivých osob zahrnují data a místa narození, úmrtí, složení řeholních slibů, působení, případně též národnost (jsouli tyto údaje známy) a jiné podoby jména. Tento projekt vznikl v rámci grantového projektu Postavení jednotlivce v řádových komunitách Čech a Moravy v raném novověku“, jehož nositelem je Historický ústav AV ČR (řešitelka: Kateřina BobkováValentová). Využívá knihovní systém Clavius. Specifi ckou částí této databáze je katalog narativních pramenů z řádového prostředí, opět grantový projekt, jehož cílem je evidence, klasifi kace a analýza historiografi ckých děl a narativních pramenů řádové provenien ce. Členové týmu vyzývají uživatele ke spolupráci; přivítají postřehy a připomínky, ale též objevy. Kontakt: locus.pietatis@gmail.com.
Zednářská literatura
Moravská zemská knihovna zdigitalizovala a v červnu 2014 na internetu zpřístupnila svou rozsáhlou sbírku zednářské literatury (sbirka-zednarske-literatury-MZK). Dokumenty lze zdarma prohlížet online, ale také snadno stáhnout v pdf formátu (databáze využívá systém Kramerius). Celkem je ve virtuální sbírce k dispozici 326 svazků, a protože je již uzavřená, v jejím doplňování se dále nepokračuje. Nejstarší kniha pochází z roku 1745, nejmladší z roku 1938. Základem dnešní sbírky zednářské literatury byl knižní odkaz (1857) donátora Moravského zemského muzea (tehdejšího Františkova muzea) Antona Endsmanna, rytíře z Ronova. Během druhé světové války bylo z nařízení říšské tajné policie několik desítek nejzajímavějších svazků odvezeno do Berlína. Po válce pak do sbírky původně jen starých tisků přibyly i novější publikace z konce 19. a první poloviny 20. století. Převážná většina knih je v němčině.
-jom-