Řada vašich děl (zvláště Sedmikostelí, Stín katedrály, Santiniho jazyk, Lord Mord, Praga piccola) je více či méně provázána s historií či situována do minulých časů. Co vás k tomu motivuje? Je to únik od současnosti, hledání něčeho, co vám v dnešní době chybí?
Do jisté míry ano. V historii si vyberete tematiku, která vás zajímá, a té se věnujete. Když se připravujete na psaní a hledáte si informace a kontextuální vazby, váš vztah k danému období a dobovým projevům se ještě upevní. Historický výklad událostí vás jednou uspokojí, jindy zase ne, a vy se najednou potřebujete do dějin vklínit svým příběhem. Je fiktivní a nezastírá to. Psát takto o současnosti pro mě není možné – nejsem analytik současnosti, dokonce ani komentátor. Vztah k současnosti mám spíš negativní. Co hýbe světem? Třeba náboženský terorismus. O něčem tak ohavném ať píší novináři. Jestli jsou něčeho plná zpravodajská média, proč o tom psát romány?
...