Centrální řízení a plánování, přebírané po roce 1948 ze Sovětského svazu, představovalo v Československu historický experiment, který destruoval logiku a přirozenost vývoje hospodářství. Jeho absurdita se projevila zejména v kultuře, kterou se podařilo podvázat jak v rovině ideové, tak materiální. Filmové odvětví bylo od počátku tohoto pokusu ve zvláštní situaci. Levicoví filmaři sami zhodnotili meziválečný vývoj kinematografie a během války připravovali koncept zestátnění. Myšlený systém výroby a subvence filmu mezi lety 1945 a 1948, inspirovaný zdola, byl však následně zcela rozvrácen systémem přijatým shora.
...
Pavel Skopal (ed.), Academia, Praha 2012, 560 s., 535 Kč