Ve vaší tvorbě často reflektujete historická témata. Měnil se nějak v průběhu života váš vztah k dějinám?
Když jsem byl dítě, mí vrstevníci se dojímali nad dobrodružstvími kocoura Mikeše a já zas nad smrtí Přemysla Otakara II. na Moravském poli. Od začátku jsem historickou dimenzi vnímal, i když takovým obrozeneckým, naivním způsobem. Později jsem vážně uvažoval o tom, že bych historii studoval, ale okolnosti – okupace 1968 – tomu nepřály. V dospělosti jsem to znovu zvažoval, ale vyžadovalo to kompetence (latina, němčina), které mi chyběly. Usoudil jsem, že bych to ve svém věku už těžko zvládal... Zato jsem využil všechny příležitosti, které nabídla Fakulta humanitních studií, a pustil se do antropologie se zvláštním zájmem o historickou antropologii.
...