Když psal Václav Březan životopis Viléma z Rožmberka (1535−1592), představil předposledního vladaře rodu s erbem červené pětilisté růže nejen jako uvážlivého katolíka, smířlivého stavovského politika a štědrého podporovatele humanistické vzdělanosti, ale současně postřehl, že zvláštní libost jměl v stavění. V naznačené souvislosti nemůže překvapit, že kronikář přiblížil architektonickou proměnu jeho hlavní rodové rezidence v Českém Krumlově, během které hrad starý, nepořádný, úzký, tmavý a neveselý získal od šedesátých do osmdesátých let 16. století tvář renesančního zámku. Horní hrad se pozvolna proměňoval v obytné a reprezentační sídlo prvního velmože Království českého. Nelze pochybovat o tom, že nová podoba šlechtické rezidence a její výzdoba vyzařovaly poselství, v jehož obsahu se zrcadlily obrysy myšlenkového světa urozeného stavebníka a mecenáše. S ohledem na poznání žebříčku hodnot, které podmiňovaly každodenní chování a jednání rožmberského vladaře, si bližší pozornost v Horním hradě zaslouží výmalba pokojů před jeho apartmá a především někdejší erbovní světnice.
...