Autor píšící dějiny jakéhokoliv oboru či instituce stojí vždy před rozhodnutím jaký zvolit pohled. Musí se rozhodnout, je-li lepší k tématu přistupovat s jistým předporozuměním, znát očekávání svých čtenářů, nebo je-li (pří)nosnější zaujmout „neználkovský“ postoj, který bude problematizovat právě ono předporozumění. Předkládaná kniha patří do první kategorie. Jedná se „Festschrift“ psaný skauty, o skautech a v prvé řadě pro skauty. Jubileu odpovídá i výpravné a atraktivní provedení knihy na křídovém papíře doplněné o bohatý fotografický doprovod. Nejedná se tedy o vědeckou monografii, ale mnohem spíše o knihu s popularizační ambicí. Celkové vyznění publikace je dáno tím, že je psána z pozice „svojsíkovského“ skautingu, tj. dominantního proudu, který se konstituoval ve Svaz junáků – skautů RČS, a týká se především jeho. Existence alternativ, ať již levicového, židovského a katolického skautingu za první republiky, tendencí směřujících k woodcrafterskému pojetí skautingu či organizací vzniklých po roce 1990, není zamlčena, nicméně čtenář se o jejich vnitřním vývoji příliš nedozví. Spíše je tematizován vzájemný vztah a poměr ke „svazovému“ skautingu. Na problematiku vzniku a vývoje junáckého hnutí na Slovensku a Podkarpatské Rusi je (bohužel) vědomě rezignováno.
...
Mladá fronta, Praha 2012, 256 s., 499 Kč