Dějiny a současnost

• Umění reportáže a její možné literární kvality přibližuje květnový měsíčník pro literaturu a čtenáře Host 5/2012. Rozhovory s mistry tohoto žánru Petrou Procházkovou a Mariuszem Szczygiełem čtenáři dávají nahlédnout nejen do autentické tvůrčí „dílny“, ale i na tradice a kulturní rozdíly, které způsob psaní v daných historických podmínkách mohou značně ovlivnit. Podrobnější zaměření na takzvanou polskou literární reportáž v tematické části měsíčníku kromě již zmiňovaného rozhovoru s M. Szczygiełem ...

• V roce 2010 byl založen skupinou literárních vědců Institut pro dějiny literatury, který provozuje i vlastní webové stránky, na kterých autoři postupně zveřejňují bibliografie významných osobností české literární vědy (mj. Antonín Brousek, Jan Lopatka, Josef Vohryzek). V rámci Institutu vznikají i zajímavé badatelské projekty, například o působení českých filologů v Berlíně v letech 1882–1914. Prostřednictvím svých blogů na stránkách členové Institutu zveřejňují krátké recenze či zprávy, jež se týkají ...

V březnu tohoto roku se díky festivalu Febiofest k českému divákovi dostal film Jerzyho Hoffmana Varšavská bitva 1920. Zachycuje okamžiky, kdy se v srpnu 1920 vojsku čerstvě obnovené polské republiky podařilo zastavit nápor Rudé armády, která se přes Polsko snažila dostat do Německa a v konečném důsledku podnítit celoevropskou revoluci. Bitvu někteří současníci označovali jako jedno z rozhodujících vojenských střetnutí světových dějin, překvapivý obrat předtím téměř zoufalé situace na předpolí ...

Oproti ostatním významným „osmičkovým“ rokům 20. století se první z nich, tedy rok 1918, těší výrazně menšímu zájmu polistopadové historiografie i publicistiky. Příčiny této skutečnosti lze spatřovat ve větším časovém odstupu tehdejších událostí od současnosti a v tom, že vznik Československé republiky nevyvolává u dnešních čtenářů zdaleka takové emoce (a tudíž ani takový zájem) jako období mnichovské krize, komunistického puče či srpnové invaze. K tomu můžeme přičíst i fakt, že ...