Mluvíme-li dnes o „české Vídni“, většinou obracíme pohled do minulosti a skoro bez rozmýšlení se ptáme, co zbylo z české Vídně. Ale co vlastně představuje aktuální „českou Vídeň“?
Českou Vídeň představuje dnes stále ještě živá česká komunita, která je rakouským státem uznávána a podporována jakožto autochtonní národnostní skupina. Tvoří ji spolky různého zaměření, ať již na kulturní, vzdělávací či sportovní činnost. Ve Vídni jsou vydávány dva české časopisy a jedny noviny. Školský spolek Komenský, který shodou okolností slaví letos své 140. výročí založení, provozuje školy od mateřské až po reálné gymnázium s maturitou. Na druhé straně zbyl z české Vídně onen příslovečný telefonní seznam plný českých jmen. Vídeňané je ovšem nepociťují jako česká, nýbrž jako tradičně vídeňská. Za těmito jmény stojí zcela různorodá skupina lidí a určitě není možné usuzovat podle jména na jejich identitu. Někteří stále vnímají svoje české kořeny, jiní se je snaží zapomenout. Setkala jsem se s lidmi, kteří si píší ve jméně háček a přitom už vůbec netuší, jak svoje jméno správně česky vyslovit. Dokonce i při sčítání lidu se hlásí k českému jazyku jako výrazu své identity, byť ho vůbec neovládají. Naopak existují i lidé, kteří se ihned po příchodu do Rakouska snažili na vše české v sobě zapomenout.
...