Dějiny a současnost

Rozsáhlý text o současné podobě největšího nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim přinesl týdeník Respekt 12/2012. Autor článku Petr Třešňák popisuje současnou podobu lágru přeměněného v muzeum holocaustu, problémy s údržbou budov i osobních předmětů obětí v expozicích. Současně připomíná skutečnost, že počet očitých svědků holocaustu se s postupujícím časem rychle snižuje, a uvádí některé důležité autory, kteří se ve svých dílech tomuto bezprecedentnímu civilizačnímu zlomu věnovali. Na webových stránkách časopisu lze najít i rozšířenou fotogalerii k tématu. (jde)

Měsíčník pro literaturu a čtenáře Host vstoupil do roku 2012 s novou – osvěženou a osvěžující grafickou úpravou. Lednové číslo (1/2012) se svou tematickou částí zaměřilo na poezii a dokazuje, že verše nejsou jen jakési designové výkřiky, kterými se popisují okna hypervyšlechtěných budov či recepce trendy hotelů, ale životní postoj, který se ale v současné době jakoby vypařil. A důvodem pátrání po stopách poezie je básník – nositel Nobelovy ceny Tomas Tranströmer. Únorové vydání (2/2012) kriticky zaostřilo na Česká centra, jež by měla prosazovat českou kulturní scénu na mezinárodním poli, a zavzpomínalo na Ivana Jirouse. (ivc)

Egyptolog Pavel Onderka z Národního muzea dokáže stejně zapáleně mluvit o dva tisíce let starém Tyfóniu, které v Súdánu objevil, jako o lidech, které tam poznal... Tak začíná rozhovor Evy Babůrkové s tímto mladým badatelem Našel jsem chrám v Magazínu Víkend (10/2012), páteční příloze Hospodářských novin. Vypráví v něm nejen o úloze českých expertů, kteří v lokalitě Wad Ben Naga provádějí revizní výzkum tzv. Východního chrámu a mají toto místo připravit na zapsání do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO, ale také o koupání v Nilu a možnostech vyluštění merojského jazyka. (ivc)

Revue pro literaturu a kulturu Souvislosti se v posledním loňském čísle (4/2011) kromě jiného zaměřila na formy exilu a (nejen vnitřní) emigrace a jejich nahlížení: v rozhovoru Psaní jako jediná cesta z exilu s izraelským spisovatelem Davidem Grossmanem či ve studii Aleny Machoninové Emigrace do literatury o ruském spisovateli žijícím ve Švýcarsku Michailu Šiškinovi, s nímž Linda Hartmannová připravila rozhovor o prostoru kolem slov, Puškinovi, uhánějícím vlaku jazyka a nemožnosti ideálního překladu pod názvem „Kniha je barikáda“. (ivc)