Téma světců v českých raně a vrcholně středověkých dějinách představuje pole již mnohokrát zorané radlicí historiků, filologů a archeologů. Ačkoli si je Petr Kubín velmi dobře vědom toho, že do problematiky bude obtížné přinést závratná zjištění či převratné interpretace, usiluje přesto zkypřit tuto půdu novými přístupy k pramenům a jejich interpretaci. Kniha si klade za cíl vyložit vznik kultu svatých, hlásících se k přemyslovské dynastii. Autor nepovažuje za nutné definovat kult jako fenomén, ani jeho přemyslovské vymezení, ani výběr světců. Je však jisté, že předmětem bádání nebude historicita Ludmily, Václava, Mlady, Vojtěcha, Vintíře, Prokopa a Anežky, ale jejich „druhý život“ – čili procesy, v nichž se formoval jejich svatý obraz a zbožná úcta k nim po několik století středověku. Stejně jako mnoho badatelů před ním je autor svázán ve svých hypotézách a interpretacích omezenou sdělností primárních pramenů, kterými k dějinám vrcholně středověkých kultů disponujeme.
...
Katolická teologická fakulta UK – Togga, Praha 2011, 372 s., 420 Kč