Pod vedením kurátora Petra Nedomy otevře pražská Galerie Rudolfinum na konci března jedinečnou výstavu fotografií Bernda a Hilly Becherových nazvanou stručně Doly. Hutě. Výstava představí soubor asi sta černobílých fotografií průmyslových krajin. Systematické dokumentaci průmyslových krajin se tito významní představitelé světové fotografie věnovali více jak čtyřicet let. Frontálně zachycené průmyslové budovy povýšili na autonomní estetické objekty, připomínající průčelí středověkých katedrál. Bernd (1931–2007) a Hilla (1934) Becherovi jsou považováni za průkopníky konceptuální fotografie, kteří zásadně ovlivnili celou generaci německých fotografů a jejich žáků tzv. düsseldorfské fotografické školy. (kr)
Ústav pro studium totalitních režimů se snaží od svého založení přispívat k vyšší odborné kvalifikaci učitelů dějepisu konáním seminářů a přednášek. Odborná úroveň některých akcí bývá sice někdy problematická, nicméně je sympatické, že ústav přichází stále s novými semináři, jejichž dobrou úroveň zajišťují především pozvaní hosté z akademických pracovišť a vysokých škol. Již 9. března proběhne seminář Dějepis mezi historií a pamětí zaměřený na problematiku kolektivní a rodinné paměti. V popředí zájmu budou významná „místa paměti“ a jejich proměny v kontextu soudobých dějin. V červnu se uskuteční další seminář Jak učit o normalizaci?, který se pokusí zodpovědět otázku, proč a jakým způsobem o normalizaci učit. Jako host se zúčastní literární historik a teoretik Petr A. Bílek, který se vedle didaktiky literatury zabývá normalizační pop kulturou. Více na stránkách www.ustrcr.cz. (fran)
Činoherní studio v Ústí nad Labem se dlouhodobě věnuje reflexi českých a středoevropských moderních dějin. V letošní divadelní sezoně nabízí sérii tří monodramat 3 x 1, jež zahrnuje hry Byl jsem velitelem v Osvětimi, Byly jsme tam taky a Farma zvířat. Uvedené inscenace jsou pojaty jako divadlo jednoho herce a kromě tematické příbuznosti jsou si blízké rovnež časovým rozsahem, trvají přibližně jednu hodinu.Inscenace Byl jsem velitelem v Osvětimi vychází z deníkových záznamů velitele osvětimského koncentračního tábora Rudolfa Hösse, které před časem vyšly i knižně v nakladatelství Academia. Höss sepsal své zápisky na příkaz spojeneckých vyšetřovatelů v polském vězení bezprostředně po válce. Autobiografická próza Dagmar Šimkové se stala základem pro stejnojmennou inscenaci Byly jsme tam taky, jež líčí nelidské podmínky života žen uvězněných z politických důvodů v padesátých letech. Obě inscenace jsou na pomezí hraného dokumentu, neboť pracují s minimálními divadelními efekty a rekvizitami. O to působivější a syrovější je jejich výpověď. Volný cyklus pak uzavírá adaptace známé Orwellovy Farmy zvířat zobrazující vznik a fungování totalitních režimů alegorickou formou s nadsázkou a vtipem. K historii 20. století se v Činoherním studiu v Ústí nad Labem vztahují i další inscenace. Za pozornost jistě stojí scénická rekonstrukce Konference ve Wannsee, případně monodrama Pan TheodorMundstock podle románu Ladislava Fukse, či inscenace 32 hodin mezi psem a vlkem, zabývající se divokých poválečným odsunem sudetských Němců. Termíny jednotlivých představení pro celé jaro jsou k dispozici na internetových stránkách www.cinoherak.cz. A díky možnostem dopoledních představení by uvedené inscenace Činoherního studia rozhodně neměly ujít i případným zájemcům ze škol. Koneckonců například z Prahy do Ústí nad Labem je to skutečně kousek. (vb)