Dějiny a současnost

Pokud bychom měli vybrat „českého všudybyla“ 20. století, mezi horké kandidáty by patřil matematik a marxistický filozof Arnošt Kolman. Jeho životní osud je vskutku pozoruhodný. Narodil se na konci 19. století v česko-židovsko-německé rodině. Názorově přilnul nejprve k českému národnímu hnutí, potom k sionismu, nicméně nakonec trvale zakotvil u komunismu. Bojoval na ruské frontě za první světové války a později na straně bolševiků v řadách Rudé armády za občanské války v Rusku. V průběhu třicátých let přežil Stalinův teror, po skončení druhé světové války se načas vrátil do Československa, kde pracoval jako ideolog v rámci ÚV KSČ a zároveň se stal profesorem filozofie na Univerzitě Karlově. Vystoupil však s kritikou Gottwaldova vedení komunistické strany, jež obvinil z nedůsledné zásadovosti, a následně strávil bez soudu tři roky v pověstné moskevské Lubjance. Na konci padesátých let se s rodinou vrátil do Prahy. Zde se stal ředitelem Filozofického ústavu ČSAV, ale brzy se znovu dostal do konfliktu s československým stranickým vedením, tentokrát s Antonínem Novotným. Roku 1962 proto odešel do důchodu a vrátil se do Moskvy, kde žil odloučen od dcery a vnoučat pobývajících v Praze. Ze Sovětského svazu mohl vycestovat teprve v roce 1976, kdy se ve Švédsku shledal s rodinou své dcery, která mezitím emigrovala z Československa. O tři roky později ve Stockholmu zemřel. ...