Dojde-li řeč na způsoby vládnutí v polském státě (respektive v polsko-litevské unii), dostane se polské Rzeczypospolite nejednoho posměšku, a to nejen od laiků, ale i od glosátorů poučených. Vždyť je to tak snadný terč – kdyby byl přece systém vlády účinný, nemohlo by se Polsko ocitnout na konci 18. století na talíři mocností, jež si ho postupně „rozkrájely“ dle libosti. Je to ale skutečně tak? Nevztahujeme měřítka pohledu dneška neadekvátně možnostem vývoje? Bezpochyby ano. Současně povyšujeme milník dělení Polska na bod, „k němuž všechno směřovalo“. Jako by něco tak nepředvídatelného bylo možné o téměř dvě staletí dříve předjímat.
...
Pavel Mervart, Červený Kostelec 2011, 245 s., 279 Kč