Rozdělení pražské univerzity na počátku osmdesátých let 19. století postavilo před českou vědu zásadní, v mnohém pro ni dovršující úkol: dobudovat spektrum česky přednášených oborů, když většina profesorů, a tím i jejich ústavů s celým materiálním i personálním vybavením, se ve chvíli rozdělení přiklonila k německé univerzitě, a zároveň prohloubit specializaci předmětů na všech čtyřech fakultách. Bylo třeba se porozhlédnout po domácích kapacitách, schopných česky přednášet, i zapátrat po nich v zahraničí.
...
Academia – edice Paměť sv. 50, Praha 2012, 296 s., 300 Kč.