Dějiny a současnost

Sportovní události a jejich aktéři jsou již dávno součástí kulturní i politické historie (před pěti lety se na toto téma zaměřil i náš časopis), ale vstupují i do uměleckých děl. Mediálně propíranou záležitostí se před pár měsíci stalo uvedení rozhlasové hry Davida Drábka (v režii Aleše Vrzáka) s názvem Koule. Příběh vrhačky (knižní vydání následovalo v nakladatelství Akropolis). Hra je vlastně fiktivním rozhovorem mezi moderátorem a bývalou atletkou Milenou, která se ovšem nápadně podobá skutečné exmistryni světa, člence televizní rady a podnikatelce Heleně Fibingerové. Hra je to sarkastická, vtipná a pohrávající si nejen se stereotypy a tabu ve vnímání sportovce normalizační éry, ale i s očekáváními, která sportovní výkony ve společnosti provázejí. Prakticky současně se (prozatím jen) skrze internet mohl český zájemce seznámit s celovečerním dokumentárním filmem scenáristy Manishe Pandeye a režiséra Asifa Kapadii s prostým názvem Senna. Všeobecně známý příběh vzestupu, sportovního kralování a tragické smrti automobilového závodníka Ayrtona Senny je sestaven (ve verzi určené pro kina) pouze z archivních záběrů. Brazilcova smrt před sedm­nácti lety přispěla k závodníkově mytizaci i mimo rodnou zemi, kde se dočkal takřka zbožštění, a film jeho legendu dále prohlubuje. Tónem, vyzněním, zpodobněním hlavního hrdiny (hrdinky) a koneckonců i užitým médiem se obě díla liší natolik, že jsou v podstatě nesouměřitelná. Přesto je fascinující sledovat, jak dokáže zdánlivě objektivní dokumentární film prostým výběrem archivních záznamů představit portrétovaného člověka v podobě bezmála nadpozemského tragického hrdiny. A na druhé straně hra plná hyperbol, surreálné fantazie a autorské licence vyvolá neodbytný pocit, že její hrdinkou je žijící osoba. Fikce je prostě někdy pravdivější než dokument. Není to nic nového a neplatí to jen o sportu.