Pater Jan Pavlík byl provinciálem České provincie Tovaryšstva Ježíšova před rokem 1989; bylo to v dobách, kdy pro českou veřejnost jezuité de facto zmizeli, a tak i jeho hodnost v republice oficiálně neexistovala. Navzdory všem perzekucím a obtížím přesto řád Societas Iesu pokračoval ve své utajené činnosti i za komunistického režimu. Jedním z dokladů o záslužné práci jezuitů je právě kniha Otce Jana Pavlíka. Tzv. starému Tovaryšstvu, tedy společenství, které působilo v českých zemích od roku 1556 do roku 1773, se v poslední době věnuje nemalá pozornost. Mnohem menší zřetel je upřen k působení řádu Societatis Iesu po jeho obnovení v roce 1814. Ačkoliv papežská bula Dominus ac redemptor noster rušila jezuitský řád v roce 1773 „na věčné časy“, v roce 1814 bylo Tovaryšstvo znovu z moci papežské obnoveno. Toto datum také bere pater Pavlík jako chronologický počátek své knihy, ačkoliv do našich zemí se jezuité vrátili až později. Jejich pozdní návrat byl způsoben jednak nezaslouženě negativní pověstí řádu, jednak odporem velké části české společnosti vůči katolické církvi, jejíž nejvíce agresivní složkou se zdáli být právě jezuité. Mezi jejich přední odpůrce nepatřil nikdo menší než Jan Neruda. Nicméně přesto se k nám v šedesátých letech 19. století členové Tovaryšstva navrátili. Dávné mocné pozice ale už nenávratně ztratili, mohli působit jen na vcelku malém prostoru. Jejich bývalé řádové domy byly sekularizovány, často se přeměnily v kasárna, jejich kněžské povinnosti přejali příslušníci jiných řádů, hlavně redemptoristé.
...
Refugium Velehrad – Roma, Olomouc 2011, 800 s., 590 Kč