Proslulost a vážnost kovářství, takzvaného černého řemesla, asi nejvíce vyzdvihují staré pověsti a mytologická vyprávění. Navíc „čarování“ kovářů s hmotou je stavělo hned vedle mágů a alchymistů – ač bez kovářských dovedností se každodenní život lidí neobešel. Z kováren pocházel nejeden předmět každodenní potřeby: od drobných spon po nářadí, které dávalo možnost obživy celým generacím našich předků, o zástupné úloze „stomatologa-trhače“ ani nemluvě. A tak není divu, že ti, kterým řemeslo učarovalo i v dnešní době pásových výrob, se najdou i dnes, v době, kdy tradiční činnosti vyžadující dotek lidské ruky – v tomto případě více než významně – jsou spíše na ústupu. Společenstvo uměleckých kovářů a zámečníků a kovářů-podkovářů Čech, Moravy a Slezska, zkráceně též Kovářské společenstvo, bylo ustaveno v říjnu 2002 v Brně. Nejedná se o sdružení výhradně zájmové. Většina jeho členů má totiž tento svůj koníček jako živnost. To však nijak neomezuje působnost společenstva z pohledu šíření slávy tohoto pradávného řemesla mezi veřejnost. Naopak, soustavnost, s níž společenstvo pořádá nejrůznější akce, je možná o to usilovnější. A kdo se tedy do společenstva hlásí nejčastěji? Aktivní živnostníci a podnikatelé v oboru, pracovníci škol, muzeí, teoretici oboru, historici, výtvarníci, studenti odborných škol a učilišť. Formou čestného členství jsou přijímáni rovněž významné osobnosti oboru i naší kultury obecně. Čtyřikrát do roka vychází pro členy společenstva Věstník a o aktuálních akcích informují rovněž internetové stránky sdružení (www.kovari.org).
...