Z podtitulu knihy Tomáše Sternecka je patrno, že autor přikročil k celistvému zpracování osudů vlastního rodu, přičemž je zapotřebí zdůraznit, že nepřekládá běžnou genealogickou studii, ale skutečnou „biografii rodiny“, tak jak se tento koncept v posledních desetiletích naplňuje především v německé a francouzské historiografii. Ve své rozsáhlé rodové sáze klade totiž přednostní důraz na poznání vybraných aspektů životního běhu jednotlivých výrazných příslušníků i příslušnic rozvětvené rodiny, které se odehrávají ve stálém kontaktu s tzv. „velkými dějinami“, tedy v širších sociálních a politických souvislostech. Pečlivě rozkryté genealogické vazby celkem dvanácti generací ovšem představují nezbytnou, základní kostru tohoto výkladu. Rozvětvená rodina Doudlebských ze Sternecku (větev českobudějovická, pražská, moravská a korutanská) má v tomto pojmenování své počátky ve dvacátých letech 17. století, kdy byl českobudějovický konšel a primátor Kašpar Doudlebský za své procísařské postoje za „ohavné rebelie“ odměněn predikátem (podotkněme že smyšleným) ze Sternecku. Na základě svých předchozích výzkumů byl však autor schopen doložit přímé měšťanské předky této rodiny ve zmíněném jihočeském městě už v hlubším 16. století. Jelikož ovšem vlastní rodinné jméno vzbuzovalo u některých předchozích amatérských badatelů představu o možném pokrevním příbuzenství s jihočeským rytířským rodem Doudlebských z Doudleb, věnoval Sterneck velkou pozornost i genealogii tohoto rodu, aby pak přesvědčivě prokázal, že patricijský rod Doudlebských (podle nobilitačního diplomu Daublebských) ze Sternecku nemá nic společného s tímto rodem, ani s rodinami Doudlebských z Hartenfelsu či Güntherů ze Sterneggu. Je zajímavé, že právě českobudějovická větev, jejíž jednotliví členové se v průběhu 17. a 18. století velmi osvědčili v městských správních orgánech a požívali zaslouženého respektu měšťanské obce, pocítila v průběhu 19. století „ústup ze slávy“. Naproti tomu příslušníkům korutanské a moravské větve se podařilo již koncem 18. století překročit společenskou hranici městského stavu a zařadit se mezi skutečnou aristokracii, zatímco v pražské větvi převažovali od 19. století úředníci, právníci a „oficíři“. To vše vyplývá z pročtení dalších kapitol knihy, sledujících osudy rodového klanu, neurčovaného pochopitelně vždy jen striktně principem patrilinearity, až do doby „zatažení železné opony“. Paralelní sledování životních osudů příslušníků jednotlivých rodových linií tak čtenáře zavádí do různých koutů monarchie, respektive míst a měst na území bývalé Československé republiky, a také do dalších zemí Evropy, či dokonce jiných kontinentů, které se některým z členů rodu staly na čas domovem (tak Alfred Sterneck, povoláním právník a zároveň nadšený rodopisec, jehož genealogickou sbírku v současnosti autor spravuje, se z Karlových Varů a Děčína dostal po druhé světové válce jako švédský honorární vicekonzul do Švédska). Kniha se tak někdy čte jedním dechem jako poutavý román, provádějící čtenáře kromě různých geografických prostředí také různým sociálním milieu a rovněž „nástrahami“, podmíněnými politickými zvraty. Přitom všem autor nikde neslevuje z přísné vědeckosti a obsahové vyváženosti výkladu v jednotlivých kapitolách a vystříhává se osobních emocí, které by mohly vést k záměrnému zveličování zásluh některých společensky zvlášť úspěšných členů rodu. Autorovu připravenost zvládnout tak náročný úkol, jakým je představení jednoho rodu v širokém časovém rozpětí, dokládá nejen připojený seznam využitých archivních pramenů, ale také seznam využitých edic a literatury, v němž figuruje také množství jeho vlastních průpravných studií. Doslova obdivuhodný autorův věcný a chronologický studijní záběr dosvědčují také důkladné poznámky u vlastního textu, jakož i úvod, v němž naznačuje východiska a dosavadní uplatňování nového konceptu „dějin rodů“ v naší i evropské historiografii. Kniha je také opatřena velmi užitečným jmenným a věcným rejstříkem, přehledem využitých zkratek a německým resumé. V naší historiografii se jeho kniha zařadila k těm nemnohým zatímním pokusům o nastínění osudů jednoho rodu, který se úspěšně vyrovnává s nástrahami rozsáhlé heuristiky a metodickými problémy.
Archiv města Brna, Brno 2009, 581 s., 353 Kč