Zatímco většinu formativních osobností Gollovy školy máme monograficky zmapovánu, s nejmladší generací Gollových žáků je tomu naopak. Práce Jiřího Lacha představuje jeden z prvních monografických příspěvků do mozaiky generace historiků, jejichž život i dílo v klíčových tvůrčích i kariérních obdobích zasáhly světové války a únorový puč. Ke studiu života Josefa Borovičky (1885–1971) autora přivedla pravděpodobně skutečnost, že Josef Šusta v nevydaném sedmém svazku Dějin lidstva svěřil Borovičkovi klíčové kapitoly ...
‣Víceknihy (recenze)
Johannes URZIDIL: Goethe v Čechách
Johannes Urzidil (1896–1970), germanista, slavista, vzdělaný přítel a interpret českých i německých výtvarníků, básník a prozaik, kladl – v roce 1961 – počátek této knihy (jejíž první české vydání s nestandardní pečlivostí připravili Václav Petrbok a překladatelka Veronika Dudková) do času svých univerzitních studií, konkrétně do roku 1914, do souvislosti s germanistickým seminářem Augusta Sauera. Ze zmínek, rozptýlených v autorských předmluvách, Petrbokově doslovu a ediční poznámce, lze se dobrat rámcové představy ...
‣VíceLadislav BAREŠ – Rudolf VESELÝ – Eduard GOMBÁR: Dějiny Egypta
Tři renomovaní profesoři egyptologie a arabistiky z Filozofické fakulty Karlovy univerzity jsou autory Dějin Egypta a svou knihu vhodně rozdělili do čtyř částí pojednávajících o hlavních historických epochách země na Nilu: I. Nejstarší dějiny Egypta (L.Bareš), II. Egypt ve středověku (R. Veselý), III. Moderní Egypt (E. Gombár), IV. Soudobý Egypt (E. Gombár). Jejich zřejmě nejtěžším úkolem bylo v požadovaném knižním rozsahu postihnout v celé šíři zmíněné epochy egyptských dějin ...
‣VíceTomáš STERNECK: Mezi měšťany a šlechtou
Dějiny rodu Daudlebských ze Sternecku
Z podtitulu knihy Tomáše Sternecka je patrno, že autor přikročil k celistvému zpracování osudů vlastního rodu, přičemž je zapotřebí zdůraznit, že nepřekládá běžnou genealogickou studii, ale skutečnou „biografii rodiny“, tak jak se tento koncept v posledních desetiletích naplňuje především v německé a francouzské historiografii. Ve své rozsáhlé rodové sáze klade totiž přednostní důraz na poznání vybraných aspektů životního běhu jednotlivých výrazných příslušníků i příslušnic rozvětvené rodiny, které se odehrávají ve ...
‣VíceJan HORSKÝ: Dějepisectví mezi vědou a vyprávěním
Všichni, kdo se historickými vědami zabývají, si jistě nejednou položili otázku, jak o vybádaném psát. Jak zprostředkovat „látku“ čtenáři. Někteří zprostředkovací psané formě kladou velký význam, jiní se jí příliš nezabývají. Avšak úvahy o tom, jak k matérii přistupovat, nechají nakonec chladného málokoho. Jan Horský ve své práci příznačně nazvané Dějepisectví mezi vědou a vyprávěním vstupuje svými úvahami o povaze, postupech a mezích historické vědy do oblasti, o které čeští ...
‣Více