Dějiny a současnost

Spolek, který vyvíjí činnost již půldruhé století, si nepochybně zasluhuje úctu a pozornost. Táborský Hlahol – pěvecký sbor, který letos slaví sto padesáté výročí svého založení – si k narozeninám nadělil kromě výstavy historických dokumentů v areálu Hradu Kotnov a slavnostního koncertu v táborském Divadle Oskara Nedbala i první zvukový nosič. Dodneška jediná oficiální nahrávka sboru byla pořízena v roce 1992 pro rozhlas. CD s názvem Napadly písně nahrál sbor na sklonku loňského roku v táborském kostele sv. Filipa a Jakuba. Výběr místa jistě nebyl náhodný – tento kostel je nejstarší dochovanou táborskou sakrální stavbou a poprvé je připomínán ještě coby kaple u hradu Kotnova roku 1388. Repertoár, který posluchač na nosiči nalezne, je sestaven ze skladeb od poloviny 19. století až po současnost. Vladimír Ječmínek, který CD nahrával, usiloval o autentický, nesterilní zvuk, v němž lze proto nalézt i drobné chybičky. V Hlahole dali jsme se do díla hned ­plnou parou. Sbor utěšeně počtem rostl, ve zkouškách jsme hnětli materiál vší silou a což nadto jest – s veškerou svornou láskou. A tak Hlahol umělecky rychle rostl, napsal ve své zdravici k příležitosti stého výročí založení sboru v roce 1960 jeho sbormistr z let 1913–1920 Vojtěch B. Aim. Právě tato slova zopakoval 9. května při zahájení výstavy historických dokumentů v areálu Kotnova i nynější sbormistr Zdeněk Beneš. Sám je členem sboru od roku 1974, pozici sbormistra převzal roku 1998. Je tak prozatím poslední v řadě mužů, z nichž prvním byl František Enderle, kteří usilovali o to vtisknout sboru svou uměleckou představu. Předposlední sbormistr Stanislav Pešička díky zkušenostem z chlapecké Scholy cantorum Miroslava Venhody a z Pěveckého sdružení pražských učitelů zásadním způsobem ovlivnil interpretační úroveň sboru i dramaturgii koncertů. Repertoár sboru mj. výrazně obohatil o skladby současných autorů. Zatímco všichni dosavadní sbormistři byli muži, složení sboru se proměňovalo od původně ryze mužského tělesa (sbor byl založen jako mužský zpěvácký spolek 16. června 1860) až po současnou podobu, v níž mají jednoznačnou převahu ženy (žena působí ostatně i ve funkci starostky sboru – je jí Bohuslava Tůmová). Ty se mohou stát členkami od roku 1895, kdy se spolek současně přejmenoval na nynější Hlahol. Ještě předtím se ale sboru dostalo té cti, že jej při příležitosti svěcení spolkového praporu roku 1864 dirigoval Bedřich Smetana a v roce 1879 se uskutečnil koncert pod vedením Antonína Dvořáka. Dvořák se ostatně spolu s Janem Malátem, táborským rodákem Oskarem Nedbalem, Josefem Sukem, Vítězslavem Novákem či básníkem Adolfem Heydukem stal i čestným členem sboru. V současném repertoáru vychází sbor z tradic české hudby, zpívá ovšem skladby všech slohových období i sborové úpravy lidových písní, díla našich i zahraničních autorů, klasiků sborové tvorby, ale i skladatelů současné tvůrčí scény. Přes úspěchy a věhlas se sbor v současnosti potýká i s problémy. Tím zásadním je malý zájem zpěváků mužského pohlaví. Nedostatek mužských hlasů považuje ovšem sbormistr Zdeněk Beneš za celosvětový trend. Muži jsou zřejmě zaneprázdněnější než dřív, nebo je zpěv prostě netáhne. Personální problém se ale částečně týká i žen. Hlahol měl v nejlepších časech i osmdesát členů, nyní jich je pětadvacet. Přes tyto potíže lze oslavu úctyhodného jubilea s vydáním prvního zvukového nosiče vnímat jako další milník v – doufejme – ještě dlouho pokračující historii spolku.