Dějiny a současnost

Klášter premonstrátek v Chotěšově založil blahoslavený Hroznata pro svoji sestru Vojslavu. V literatuře se uvádí, že k tomu došlo někdy mezi lety 1202–1210. Chotěšov spojil kulaté narozeniny kláštera s připomínkou výročí první zmínky o obci (1115) a obojí letos 12.června oslavil. Dějiny chotěšovského kláštera jsou podobné osudu mnoha jiných. Pozvolný rozmach ve středověku vrcholící za vlády Karla IV. Vypálení husity. Rozchvácení majetku a celkový úpadek. Od 17. století opětovný vzestup. V letech 1734–1750 stavba velkolepého barokního konventu. V březnu 1782 byl klášter zrušen a jeho majetek převeden do Náboženského fondu. V roce 1822 koupil panství Karel Alexandr Thurn-Taxis, který však o budovy kláštera neměl zájem. Po propadnutí střech a požáru zanikl uzavřený klášterní kostel. V roce 1878 se v klášteře usadil řád sester Navštívení Panny Marie. Sestry vedly dívčí penzionát. V roce 1901 přistavily na severní straně konventu nový kostel Srdce Páně. V areálu byly nejprve v nájmu, v roce 1937 jej koupily. Za války se penzionát změnil na starobinec a ubytovnu pro nuceně nasazené. Po válce pak došlo k odsunu sester německé národnosti. V roce 1950 zabrala areál armáda a později různé instituce. V roce 1991 byla na základě restitučního zákona část areálu vrácena řádovým sestrám. Obnova zchátralého sídla však již byla nad jejich síly. Nakonec pomohla obec. Sestry jí svěřily správu, později jí konvent věnovaly. Dnes obci patří konvent, prelatura, hospodářské budovy a horní zahrady. Dolní zahrada a objekt tzv. lesní správy jsou v soukromém majetku. Obec za pomoci dotací opravuje v budově konventu střechy a okna. Dotace poskytuje ministerstvo kultury a Plzeňský kraj. Purkyňova nadace zaplatila restaurování vitrajového okna v zdevastovaném kostele Srdce Páně. Finančními dary přispívá společnost MD Edmond. Do veřejné sbírky na obnovu oken se zapojila řada místních občanů a s obcí úzce spolupracují občanská sdružení: Občanské sdružení Klášter Chotěšov (www.klasterchotesov.eu), Klášterní zahrada a Chotětovská vlna. Vzhledem k tomu, že má Chotěšov něco málo přes dva a půl tisíce obyvatel, je rozhodnutí obce převzít odpovědnost za rozsáhlý areál obdivuhodné. Od května do října se v neděli odpoledne konají pravidelné prohlídky areálu. Skupiny si však mohou objednat návštěvu telefonicky i v jiném termínu. V klášteře se pořádají výstavy, koncerty a kulturní akce. Do budoucna se plánuje využít konvent pro depozitáře a restaurátorské dílny doplněné malým ubytováním. Zatím však využití chybí. Zvlášť citelné je to v budově bývalé prelatury, která se bez využití pomalu rozpadá. V současné době se záchranné práce soustřeďují na západní letohrádek. Jeho východní protějšek již zanikl. Západní doufejme přežije, ale za cenu velmi razantních zásahů. Buďme vděční za každou opravenou střechu a okno. Jiná věc je ale provedení. Detaily nových střech a způsob obnovy oken nejsou z hlediska památkové péče úplným vítězstvím. Vlastníkům je potřeba pomáhat. V prvé řadě finančně, aby se mohlo vůbec něco dělat. Pozornost by se však měla věnovat i koncepci památkové obnovy. Od 1. července je areál formálně povýšen na národní kulturní památku. To je zvláštní kategorie vyhrazená těm nejhodnotnějším památkám typu Pražského hradu či Karlštejna. Vlastníci si od toho slibují větší zájem, více návštěvníků a vyšší dotace. Přidejme ještě: větší pozornost způsobu provedení.