Dějiny a současnost

Od loňského roku začal Masarykův ústav AV ČR vydávat dvakrát ročně nový časopis Práce z dějin Akademie věd, který volně navazuje na dřívější Práce z dějin Československé Akademie věd. V příjemné grafické úpravě se tak ke čtenáři dostává časopis, který přístupnou formou předkládá zajímavé studie a edice k dějinám vědeckých institucí a zabývá se životem a dílem předních vědců. Hned první číslo (1/2009) přináší edici korespondence slovenského historika Ondreje R. Halagy a českého historika Václava Chaloupeckého z let 1946–1951, kterou připravil Milan Ducháček. Nabízí zajímavý pohled na česko-slovenské vztahy v daném období a kritický postoj obou historiků k poválečné (i poúnorové) realitě. Kterak se z přesvědčeného komunisty, poslance, vědce a akademika stal v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století bezmála disident sleduje v následujícím čísle (2/2009) na příkladu mikrobiologa Ivana Málka historik Martin Franc. První letošní číslo časopisu (1/2010) je věnováno dějinám Historického klubu ve druhé polovině 20. století, kdy tato profesní organizace (založená již v roce 1872) přežívala na hranici legality. Editoři se zaměřili především na dvě osobnosti spojené s vedením klubu v té době, a to Jaroslava Werstadta (1888–1970) a Františka Kutnara (1903–1983). Závěrem ještě dodejme, že každé číslo časopisu je rovněž doplněno o krátké zprávy a recenze nových knih. (eb)

Masarykův ústav AV ČR vydal v loňském roce první dvě čísla nového recenzovaného časopisu nazvaného Střed s podtitulem Časopis pro mezioborová studia Střední Evropy 19. a 20. století. Právě mezioborovost coby vzájemný dialog různých disciplín společenských věd je programovým záměrem zakladatelů nového periodika. Každé číslo Středu bude monotematicky zaměřené a hodlá se zabývat – jak už z podtitulu vyplývá – zkoumáním nejrůznějších fenoménů spjatých se středoevropským prostorem. Po oborové, metodologické či politické stránce zůstává však zcela otevřeno autorské invenci. Těžiště nového časopisu spočívá ve vědeckých statích, ale prostor dostávají i recenze, anotace či diskuse. První číslo Středu (1/2009) je věnováno volbám a volebnímu právu v letech 1848–2008. Sedm tematických článků se zabývá například volebním právem žen v letech 1848–1914 (J. Malínská), myšlenkou všeobecného, rovného a přímého volebního práva (L. Velek) či fenoménem bílých hlasovacích lístků v letech 1945–1948 (M. Pehr). Druhým tématem nového periodika (2/2009) je problematika českého pokrokářství 1890–1920. Trojice statí podává nástin vývoje problematiky (M. Kučera), reflektuje fenomén České strany státoprávně pokrokové (J. Tomeš) a prezentuje portrét českého politika Antonína Kaliny (R. Vašek). Vyšlo však již i třetí číslo ­(1/ 2010), které je věnováno literatuře a kultuře období fin de sicle. (jde)

Ústav českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy začal v loňském roce vydávat časopis s dynamickým názvem HOP: Historie – Otázky – Problémy. Periodikum vychází dvakrát ročně a přináší pro odbornou i zasvěcenou laickou veřejnost články a studie z dějin českých zemí a střední Evropy, a to od raného středověku až po soudobé dějiny. Čtenář zde samozřejmě najde rovněž i recenze nejnovější literatury, zprávy o aktuálním dění v oboru a také přehledy diplomových, rigorózních či disertačních prací vznikajících na tomto pracovišti. Obě čísla, která vyšla s vročením 2009, jsou sevřena tematicky. První číslo (HOP 1/ 2009) obsahuje studie, vzniklé v souvislosti se čtyřsetletým výročím vydání cestopisu Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic – jedná se o příspěvky nejen k samotné Harantově osobnosti, ale i o intelektuálním podhoubí života na přelomu 16. a 17. století. Studie druhého čísla (HOP 2/2009) rovněž spojuje téma i období – Od barokní piety k interiorizaci víry? Problémy katolického osvícenství v českých zemích – a vznikly na základě stejnojmenného kolokvia, jež se 3.–5. června 2008 konalo v Letohrádku Kinských. (ivc)