Stručný a výstižný název je velmi často nenaplněným snem autora, odpovědného redaktora i nakladatele, často však může vyvolávat — zejména v našich zeměpisných šířkách — zvláštní reminiscence. Kolik čtenářů z řad dříve narozených si nevybaví smutně proslulé, bohužel však úderné havlíčkovské spojení „plesnivina, moli, jezoviti“? Na druhé straně je například stále dosti opomíjen jezuitský misionář, učenec a v neposlední řadě básník P. Bedřich Bridel SJ a jen málokdo o něm ví, že předčasně ukončil svou životní dráhu při ošetřování nemocných morem v roce 1680. V případě Societatis Jesu sice nebyla praxe lékařská a léčitelská prvořadým úkolem (jako například u milosrdných bratří) a hlavní příspěvek řádových učenců spočíval v přírodovědné práci, s níž souvisela i výroba léků, nicméně první jmenovitě známý jezuita zemřel ve stejné situaci jako Bridel již roku 1562. Zmíněný barokní poeta na druhé straně nebyl mezi jezuity poslední a ve své době zdaleka ne jedinou obětí. V letech 1571—1715 zemřelo při službě bližním jenom v českých zemích více než půldruhé stovky členů Tovaryšstva Ježíšova.
...
NLN, Praha 2009, 215 s., 199 Kč