Češi se urputně vyrovnávají se svým komunismem a Françoise Mayerová je při této činnosti bystře pozoruje. V roce 2003 o tom vydala skvělou knihu. Bohužel, český překlad vyšel až nyní. Mezitím se staly mnohé věci, situace je dnes jiná. Nicméně francouzská bohemistka chystá pokračování, které bychom měli přeložit a vydat nejpozději do roka a do dne po vydání francouzském. Její kniha vychází z toho, jak se historický kompromis a v podstatě koaliční spolupráce OF s KSČ už na počátku roku 1990 z gruntu měnily v různě motivovanou a zaměřenou politiku účtování. Protitotalitní a protikomunistická symbolika a rétorika začala předbíhat kompromisní politickou praxi. Ta se zvolna, někdy pružněji jindy těžkopádněji přizpůsobovala, ovšem podle tehdejších i současných radikálních antikomunistů nedostatečně. Mayerová nicméně konstatuje, že pro tzv. vyrovnání se s minulostí v rámci všech někdejších sovětských satelitů udělali hned po Němcích nejvíce právě Češi. Zčásti také proto, že v Česku jako jediné postkomunistické zemi stále působí komunistická strana. Její existence udržuje antikomunismus v bdělosti a vyvolává trvalou poptávku po dalších dekomunizačních aktech.
...
Přeložila Helena Beguivinová, Argo, Praha 2009, 274 s., 398 Kč