Proměny kolektivní paměti a recepce společensko-politické konstelace v dějinách patří k jednomu z nejobtížněji sledovaných historických fenoménů vůbec. Muriel Blaiveová a Berthold Molden zkoumali proměny kolektivní paměti 20. století v případě pohraničních měst České Velenice – Gmünd. Muriel Blaiveová se věnovala vnímání Gmündu v Českých Velenicích, Berthold Molden vnímání Českých Velenic v Gmündu. Přístup obou autorů se i přes společné téma liší: zatímco Muriel Blaiveová má v tomto kontextu blíže k ...
‣Víceknihy (recenze)
Muriel Blave – Berthold Molden: Hranice probíhají vodním tokem
Odrazy historie ve vnímání obyvatelstva Gmündu a Českých Velenic
Jiří Hnilica: Francouzský institut v Praze 1920–1951
Mezi vzděláním a propagandou
Oblast historie Francouzského institutu v Praze není již zcela neprobádaná. Péčí institutu (obnoveného po r. 1989) byl v roce 1993 publikován její první náčrt obsahující značné množství svědectví. Pozornost na ni soustředily i některé univerzitní práce (zvláště disertace Annie Guénardové). V knize mladého talentovaného historika Jiřího Hnilici dostáváme do rukou téměř definitivní historii této instituce, jež nehrála pouze klíčovou roli v česko-francouzských vztazích, ale která byla v meziválečném období považována ...
‣VíceJakub Deml: Carissime, kde se touláte?
Dopisy Jakuba Demla příteli Josefu Ševčíkovi do Babic
Vydávání souborů korespondence českých spisovatelů patří k obvyklým, avšak nesporně významným úkolům současné literární historie. Dopisy, zpřístupňované Památníkem národního písemnictví a soukromými archivy, tvoří důležitou součást poznání kontextů tvorby i osobního, pracovního a myšlenkového světa jednotlivých autorů. Nejinak je tomu v případě edice korespondence katolicky orientovaného spisovatele Jakuba Demla faráři Josefu Ševčíkovi. Deml se s Ševčíkem poprvé setkal roku 1904, kdy na jeho faře v Babicích krátce působil jako ...
‣VíceOndřej Beránek: Ignác Goldziher – vězeň z Budapešti
Život a dílo zakladatele islamologie
O islám se dnes u nás stejně jako jinde v Evropě veřejnost značně zajímá. K poměrně širokému výběru publikací přinášejících o této nábožensky formované kultuře fundované poučení přidává recenzovaná kniha výklad o stránce, které posavadní nabídka pro českého čtenáře zůstávala dosti dlužna: o nástupu vědeckého historického studia islámské věrouky a práva, jaký představuje dílo Ignáce Goldzihera (1850–1921).
...
CDK, Brno 2010, 224 s., 249 Kč
‣Více