Knihy Ivana Klímy jsem vždycky četl rád a spisovatelův opus magnum Soudce z milosti považuji vedle Kunderovy Nesnesitelné lehkosti bytí a Škvoreckého Miráklu za to nejlepší, co po roce 1968 v české literatuře vzniklo. Jako obdivovatel Klímova psaní jsem dvoudílné paměti Moje šílené století očekával s velkou zvědavostí a hned na začátku musím přiznat, že se mi oba díly velmi líbily. Na více než devítistech stranách je zachycen životní příběh, na němž se „šílené“ dvacáté století podepsalo zvlášť výrazně. Stačí jen připomenout, že obě totalitní diktatury, které se prohnaly českou kotlinou, Klímu tak či onak perzekvovaly, ať už pro jeho původ, nebo za jeho občanské postoje. V prvním případě proto, že se narodil do rodiny, kterou nacisté označili jako židovskou, v druhém pak kvůli tomu, že se stal „nepřítelem socialismu“. Tato protivenství poskytla Klímovu vypravěčskému talentu dostatek materiálu pro dílo, které má a bude mít trvalou hodnotu. Nemyslím si to jen já; letos na jaře Klíma za Moje šílené století získal cenu Magnesia litera v kategorii Literatura faktu.
...
Academia, Praha 2009 a 2010, 1. díl 536 s., 395 Kč, 2. díl 388 s., 330 Kč