Na počátku srpna 1918 dobyla téměř jako zázrakem hrstka československých legionářů povolžské velkoměsto Kazaň. Ale dobrodružství, které začalo porušením rozkazu a pokračovalo dechberoucími úspěchy, mělo skončit velkým rozčarováním a noční můrou pro všechny zúčastněné.
Dne 6. července 1918 se u stanice Minjar setkaly předsunuté oddíly dvou legionářských uskupení, penzenského pod velením Stanislava Čečka (čerstvě povýšeného do hodnosti plukovníka) a čeljabinského v čele se Sergejem Vojciechovským. Došlo tak k opětovnému spojení všech československých jednotek v Rusku, které byly od jara téhož roku roztroušeny po celé délce trati od Penzy do Vladivostoku. Současně s tímto úspěchem se rozhodlo, že Čechoslováci neodejdou z Ruska na francouzskou frontu, jak bylo v předchozích měsících jejich původním plánem. Pokusí se za pomoci ruských protibolševických sil vytvořit na Volze novou protiněmeckou frontu. Tímto činem popřeli tolikrát zdůrazňovaná prohlášení určená vlastním vojákům i ruskému obyvatelstvu, že se chtějí jen dostat z Ruska a nezasahovat do jeho vnitřních poměrů.
...