Dějiny a současnost

Ve skvostné grafické úpravě, charakteristické nejen pro ediční řadu Pramene, nýbrž pro většinu produkce nakladatelství Rak, vyšlo v slovenském překladu dílo, které český čtenář zná především díky iluminacím, zachycujícím poslední okamžiky života Jana Husa a Jeronýma Pražského i atmosféru Kostnice v časech konání všeobecného koncilu. Kdo se dosud domníval, že vyobrazení husitských mučedníků odpovídají víceméně realitě, musí svůj názor poopravit. Absolvent latinských škol a příležitostný kostnický úředník Ulrich Richental, zajišťující ...

Pravděpodobně většina společnosti spojuje činnost historiků s pohledem nasměrovaným do minulosti s tím, že přítomnost a budoucnost jsou vyhrazeny zástupcům jiných oborů společenských věd či novinářům a komentátorům všeho druhu. Tuto běžnou praxi však narušují ti z historiků, kteří si uvědomují, že i nejžhavější současnost se odvíjí od dějů minulých, že k aktuálním politickým, společenským či hospodářským procesům lze v minulosti nalézt obdobné tendence. Mezi takové glosující odborníky bezesporu patří ...

V edici Paměť, kterou velmi záslužně vydává nakladatelství Academia, vyšla od jejího vzniku již celá řada titulů. Většina z nich spadá pod žánr memoárové, popřípadě deníkové literatury, ale v edici vyšly již i monografické tituly. Mezi ně lze zařadit i knihu historika Martina Kučery, která se zabývá životní drahou českého kriminalisty Karla Kalivody (1916—1980). Kalivoda vstoupil do Sboru národní bezpečnosti počátkem roku 1946 již coby tajemník národního výboru a ...

Perun je nejpopulárnějším slovanským bohem. Nicméně všechny zprávy o něm pocházejí ze staré Rusi, takže se nabízí otázka, jestli byl skutečně bohem všech Slovanů. Mimo jiné i tuto otázku si klade mladý historik a slavista Michal Téra ve své knize (původně disertační práci) o Perunovi a slovanském archaickém náboženství.

...

Pavel Mervart, Červený Kostelec 2009, 383 s., 399 Kč

Kultura a každodennost více než třicetiletého období mezi Vídeňským kongresem a vlnou revolucí v evropských metropolích patřila dlouho k tématům v odborné literatuře nepříliš frekventovaným, její reflexe uměnovědci byla záležitostí spíše solitérní, i když mnohdy dodnes inspirativní. Poslední léta přinesla několik pokusů o nové hodnocení biedermeieru, stačí připomenout například téma plzeňského sympozia v roce 2003 (viz sborník Biedermeier v českých zemích, Praha 2004), a zejména dosud málo doceněná monografie Heleny ...