Mnichovská dohoda stála na počátku období, ve kterém Velká Británie — jako nikdy předtím ani potom — sehrála ústřední roli ve hře o osud Česko-slovenska. Mnichov též slouží jako topos anglo-francouzské "zrady" do té doby spřáteleného Československa. Zároveň představuje mezník britské politiky appeasementu.
Literatura zabývající se Mnichovem a jeho následky je rozsáhlá. Zahraniční výzkum se věnoval převážně vlastní britské diplomacii na cestě k válce a během ní, případně diplomacii v celoevropském měřítku. Českou historiografii o Mnichovu výrazně ovlivnily memoáry Edvarda Beneše a jeho úhel pohledu na Mnichov a jeho "odčinění". Práce renomovaných autorů vydané v posledních dvou desetiletích (Jan Kuklík ml., Jindřich Dejmek, Ivan Šťovíček, Jan Němeček aj.) se přece jen nadále držely apologeticky laděného výkladu s orientací na cíle a zájmy tehdejší exilové československé reprezentace v Londýně. Vít Smetana detailně zkoumá dvoustranný vztah mezi Velkou Británií a reprezentanty Československa, nyní nově nejen z československého, nýbrž i britského pohledu. Autor se snaží o polemiku s některými zvláště zažitými klišé, například o trvání doktríny appeasementu či stále ještě nezmizelém "duchu Mnichova" po vypuknutí války. Za velmi hodnotné je třeba označit spektrum použitých zdrojů: nejen pramenné edice, deníky, vzpomínky, biografie hlavních aktérů a anglosaskou literaturu, ale především bádání ve třinácti archivech ve Velké Británii, USA, Rusku a České republice.
...
Vít Smetana In the Shadow of Munich. British Policy towards Czechoslovakia from the Endorsement to the Renunciation of the Munich Agreement (1938—1942), Karolinum, Praha 2008, 358 s., 350 Kč