Jezuita Bohuslav Balbín bývá vnímán a považován především za literáta a historika. Jeho počiny na poli geografie a přírodovědy jsou však neméně významné.
Balbín je ve všeobecném povědomí vzdělanců paradoxně nejvíc znám jako autor nepublikovaného „pamfletu“ De regni Bohemiae felici quondam, nunc calamitoso statu… z let zhruba 1672–1673, otištěného až Františkem Pelclem v roce 1775 jako Dissertatio apologetica pro lingua slavonica, praecipue bohemica a česky známým pod názvem Balbínova obrana (nejsem balbínolog, ale lze si alespoň tiše klást otázku, zda toto nepodepsané dílo, dedikované Tomáši Pešinovi z Čechorodu, pochází skutečně s úplnou jistotou od Balbína a zda citace jeho děl v něm slouží opravdu jen ke zmatení protivníků, jak se tradičně praví, ale toto přenechám povolanějším). Je skutečně otázkou, zda nepublikovaný nacionalisticko-panslavistický výlev, tak drahý našim obrozencům, nepochybně o mnoho předjímající jejich snahy a tak dobře jim hrající do noty, je tou nejcennější součástí Balbínova veleobsáhlého díla.
...