- Milan Švankmajer, Petr I. Zrození impéria, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1999, 322 s., 225 Kč
„Snad každý národ má ve své historii epochu, k níže se znovu a znovu vrací jako k vrcholu svého vývoje. Pro Rusko je tímto vrcholem doba vlády Petra I. ... Ať již byl tento vládce v pozdějších dobách přijímán či odmítán, výchozí bod přístupu k jeho vládě zůstal neměnný. Řečeno zkratkou Vasilije Ključevského — celý smysl ruských dějin se soustřeďuje v otázce o významu a působení Petra I. Proto i spor o chápání významu reforem a konečných cílů vlády Petra I. je sporem o to, oč usiluje a kam směřuje novodobé Rusko...“ (z úvodu ke knize)
- Eino Jutikkala — Kauko Pirinen, Dějiny Finska, přeložila Lenka Fárová, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2001, 408 s., 315 Kč
Kniha popisuje dějiny regionu od nejstaršího osídlení až po plné začlenění finského vévodství do švédského království. Podrobně se autoři zabývají 19. stoletím, kdy sice Finsko mělo autonomii, ale v rámci ruského impéria. Závěrečné kapitoly se věnují finskému boji za nezávislost a posléze za její uhájení. Zde jsou dějiny Finska v mnohém podobné dějinám českých zemí ve 20. století. Texty finských historiků doplňují kapitoly českých odborníků, kteří sledují vzájemné kulturní i diplomatické vztahy.
- Eloise Engleová — Lauri Paananen, Zimní válka. Sovětský útok na Finsko 1939—1940, přeložil a předmluvu napsal Jan Mattuš, Jota, Brno 1996, 192 s., 138 Kč
Koncem podzimu roku 1939 vypukla tzv. zimní válka. Sovětský svaz si brousil zuby na finské území a nepočítal přitom s důraznějším odporem. V pamětech N. Chruščova stojí: „Nám stačí trochu zvýšit hlas a Finové poslechnou. Kdyby to nefungovalo, jednou vystřelíme a Finové se s rukama vzhůru vzdají. Tak jsme si to alespoň představovali.“ ... Finský odpor vůči agresi velkého medvěda vzbudil na jedné straně celosvětovou vlnu morálního protestu, na straně druhé erupci všeobecných sympatií... (z úvodu ke knize)