Osobitý pohled na severské země nabízí kniha agrárníka Ferdinanda Klindery, který sem cestoval ve druhé polovině třicátých let 20. století.
Loď „Ariadne“, která nás měla dopraviti přes Finský záliv, jest parník společnosti udržující pravidelné spojení mezi Štětínem, Tallinnem a Helsinki. (...) patří německo-finské společnosti Suomen Höyrylaiva Osakeyhtiö, která široce rozvětvenou propagací ve všech baltických státech udržuje po celý rok plavbu, jež jest rozhodně příjemnější i pohodlnější nežli ona cesta, kterou jsme do Tallinnu podnikli vlakem. (...) Po zkušenostech získaných při dřívějších svých plavbách po moři jsem však nezůstal dlouho v uzavřené místnosti a vyšel ven na otevřenou palubu s úmyslem setrvati tam přes to, že déšť padal stále vytrvale. (...) Ačkoliv rozhled nebyl bezvadný, přece jenom pohled na Tallinn a na levý i pravý břeh zátoky, v níž leží hlavní město Estonska, byl velmi malebný. (...) Po levé straně od temna klášterního lesa se obrážely pobřežní stavby lázní Pirita, kdežto po straně pravé znenáhla ustupovaly do dálky břehy poloostrova tvořícího četné zátoky lemované písčitými náspy. A vpředu, ve směru jízdy nalevo tmavý pruh z moře vystupující byl ostrov Naissaare, zatímco po pravé straně drahnou dobu jsme sledovali západní pobřeží většího poloostrova, na němž městečka Rummu a Ruhuneem bylo možno ještě rozeznati. (...) Bylo znáti, že jsme se ocitli na širém moři (...) déšť ustal, vyjasnilo se a brzy nato první paprsky sluneční lákaly ven, na palubu. To již jsme se právě blížili ke strážní lodi Helsinki, udávající místo, kam až na moře sahá výsostné právo finské republiky. A brzy poté na dohled se objevila řada skalnatých ostrůvků a v dáli za nimi obrysy většího města, našeho to cíle – Helsinki. Plujíce podél ostrůvků, musili jsme konstatovati, že jsou to většinou pouhé žulové skály, na nichž byla vybudována dnes již zastaralá opevnění. Čím více jsme se pak přibližovali, tím byl obraz před námi krásnější a zajímavější. Nevěděl jsem opravdu sám, mám-li si prohlédnouti na žulových stěnách vybudované zdi pevnosti Suomenlinna, založené roku 1749 a za války rusko-švédské roku 1808–1809 silně ostřelované Rusy, kteří zmocnivše se Helsinki, opevnění její značně zesílili, anebo pozorovati panorama stále zřetelněji před námi vystupujícího města.
...