V letošním roce vyvolala vlnu úvah nad našimi moderními dějinami tolik připomínaná výročí s osmičkou na konci. Jaký vlastně mají „osmičky“ význam a jak – a zda vůbec – je interpretovat?
Na Silvestra roku 1987 si poznamenal filozof, publicista a v době normalizace i manuálně pracující dělník Milan Šimečka zajímavý postřeh: Trochu jsem podlehl všeobecné osmičkové mánii a píšu si tyto záznamy v naději, že do nich velké dějiny dodají napětí, brizantní materiál a nakonec úlevu od strašlivé nehybnosti, která mě deprimovala celých dvacet let. Východoevropské hodiny velmi zrychlily svůj chod, něco by se mohlo stát i bez magie čísel. Kdosi mi však říkal, že když osmičku položíme, máme z ní nekonečno. Pěkná vyhlídka! Zamyslíme-li se nad tímto záznamem, pochopíme, že v něm jeho autor nezachytil pouze své rozpoložení při vstupu do nového, tehdy osmičkového roku 1988, ale nepřímo přiblížil očekávání zlomových událostí, které jsou s osmičkovými letopočty v českých moderních dějinách spjaty. Tehdejší naděje s tímto rokem spojené však nebyly naplněny, neboť komunistický režim dospěl ke svému zániku teprve později – v listopadu 1989.
...