- Zdeněk Hojda — Jiří Pokorný, Pomníky a zapomníky, Paseka, Praha — Litomyšl 1996, 284 s.
Pomníky nás mají naučit, jak se dívat na dějiny, potvrzují oblíbené stereotypy, tradice a doporučují vzory k následování. Autoři této knihy se zabývají dramatickými, někdy tragikomickými osudy nejznámějších pomníků v českých zemích, například svatého Václava, Jana Husa, Jana Žižky, Františka Palackého, maršála Radeckého, T. G. Masaryka, J. V. Stalina. Souhrnně jsou zpracovány pomníky českých Němců, pomníky legionářů a pomníky socialismu. Autoři ukazují, jaké hodnoty měly jednotlivé pomníky ztělesňovat i co mohou vypovědět o své době.
- Milan Hlavačka, Jubilejní výstava 1891, Techkom, nakladatelství VVÚS, Praha 1991, 158 s.
V roce 1891 chtěli naši předkové předvést sobě a svým německy hovořícím spoluobčanům v Čechách zcela současné úspěchy především v hospodářské činosti. Chtěli dokázat, že v Čechách nezdomácněla jenom čeština jako školní a literární jazyk, ale také duch podnikavosti a snad i jisté velkorysosti. Jubilejní výstava z roku 1891 ukázala, že stoleté obrození, či lépe řečeno "přerození" jednoho středoevropského národa bylo úspěšné i na poli materiální práce, která zřejmě byla rozhodující silou při formování českého národa jako moderní občanské společnosti.
- Petr Čornej, Lipanské ozvěny, nakladatelství H&H, Jinočany 1995, 208 s.
Kniha není komplexním zpracováním lipanské tradice. Autor se programově zaměřil pouze na několik vybraných otázek, v jejichž rámci sleduje především problém, jak dalece se změny politického i kulturního klimatu v pražském centru a v podlipanském regionu promítaly do pojetí i výkladů historicky významné bitvy. Ani takto vymezený úkol ale nemohl být postižen do všech detailů. Kniha začíná pro snazší orientaci čtenářů stručnou rekonstrukcí lipanského střetnutí a teprve potom následují kapitoly věnované lipanské tradici. Publikace vznikla z potěšení vyprávět příběhy a paradoxy naší historie.