Historik Jan Slavík (1885—1978) se do povědomí svých současníků zapsal jako výrazná osobnost, která si svou zarputilostí vytvářela řadu nepřátel, která však své závěry opírala o pečlivé studium dostupných materiálů a o mistrné vidění souvislostí. V meziválečném období Slavík vynikal jako znalec moderních a soudobých ruských dějin a jako přední expert na problematiku ruského revolučního hnutí. K úspěchům na tomto poli měl Slavík vynikající předpoklady, protože od roku 1927 stál v čele Ruského zahraničního historického archivu. Svým odborným zaměřením nezůstal omezen na region Ruska. Aktivně se zapojoval do diskusí o smyslu českých dějin či promlouval do sporů o husitství. Jakožto publicista se vyjadřoval k řadě politických i kulturních témat doby.
...