Staroměstské náměstí je podivuhodný prostor. Nejen proto, že jím skutečně procházely dějiny a že na něm lze nalézt všechny architektonické slohy, které se vyskytly ve střední Evropě (i když někdy spíše pod ním). Je to prostor neobvyklý svým utvářením, svou podobou. Pokud bychom jej chtěli nějak přesně geometricky určit — šlo by to obtížně. Na jeho půdorysu je vidět, jak vzniklo jako centrum rostoucího města, spontánně, přitom s okouzlujícím půvabem. Jeho stěny jsou jen ojediněle rovné, sledují měkké křivky, jež odpovídají plynulému pohybu lidí. A občas si některý dům posune svou fasádu dopředu nebo naopak lehce ustoupí. K ústí ulic se náměstí protahuje nálevkovými tvary. Neobvyklá je jeho přidaná jihozápadní část, která by asi jinde měla samostatné jméno, tady však skutečně patří k náměstí. Snad i kvůli radnici, která tak má zvláštní polohu — neobrací svou hlavní tvář do největší plochy, ale právě do onoho komornějšího prostoru. K podivuhodnostem náměstí je ještě nutno přičíst jeho mírné, ale zřetelné stoupání.
...
Srdce města. Historický, urbanistický, architektonický vývoj Staroměstského náměstí Sál architektů Staroměstské radnice 15. 4. 2008—13. 7. 2008