Tři větve?
Ne — nemáme na mysli známé tři pruty Svatoplukovy ze staré a dnes opět oživlé pověsti, nýbrž tři "větve" českého národa, o je jichž existenci se dočítáme v nedávno uveřejněném návrhu Trojdílné uspořádání státu (Index, zvl. vyd. srpen 1968). Uvádí se tu mj., že český národ žije ve třech zemích a podle nich je rozdělen do tří pospolitostních větví, které si uchovávají své odlišnosti, svou svébytnost (str. 7). Tak tedy český národ prý má tři různé "vět ve", z nichž každá prý je "přesně definovatelnou etnicko-sociální pospolitostí" (tamtéž). Nevadí, že dosavadní poznatky historiografie o vývojových procesech v českých zemích v uplynulých zhruba 150 letech s touto představou příliš nekorespondují. Vnucuje se mi však spíše zcela praktická otázka: Když se přestěhuji třeba z Klatov do Přerova, stanu se příslušníkem druhé "větve"?...
Ale teď už vážně: Tvrzení o třech různých "etnicko-sociálních pospolitostech" česky mluvícího obyvatelstva našich zemí je do jisté míry oprávněné pro feudální období... Pokud jde o národně politickou oblast, stojí za povšimnutí, že pokrokoví čeští vlastenci v Čechách, na Moravě i ve Slezsku... již hluboko v 19. stol. úporně pracovali k tomu, aby se z česky mluvícího oby vatelstva českých zemí zformoval moderní český národ, zatímco německá vládnoucí vrstva na Moravě a ve Slezsku spolu s konzer vativními a klerikálními proudy v moravském politickém táboře zá měrným zdůrazňováním "osobitosti" tehdy ještě národně málo uvě domělého moravského obyvatelstva usilovaly o pravý opak. Tento postupný integrační proces české národní společnosti, který dosáhl výrazných úspěchů v politické i kulturní oblasti již na přelomu 19. a 20. stol., se široce rozvinul po získání státní samostatnosti v roce 1918, a zejména v období po druhé světové válce, kdy se fakticky dovršuje utváření jednotného českého národního území (odsun Němců, počeštění řady měst, rozsáhlá migrace obyvatelstva aj.). Jen se ostatně trochu porozhlédněme — v Čechách, na Moravě i ve Slezsku — a uvidíme, kolik "Moravanů" a "Slezanů" či zase "Čechů z království" (jak se kdysi říkávalo) žije a pracuje v našem okolí!
kn
Dějiny a současnost č. 10/1968, s. 45