Když se od roku 1972 začaly mezi nálezy na pohřebišti v Lumbeho zahradě (Bažantnici) při Pražském hradě objevovat předměty, u nichž bylo možno z hlediska tvaru, stylu a techniky zpracování určit jejich přímý vztah k velkomoravskému prostředí z posledních dvou desetiletí 9. a počátku 10. století, vzbudilo to mezi historiky i archeology značnou pozornost. Zároveň nad těmi nálezy také započala diskuse o jejich historické výpovědi. Přímá nálezová souvislost s centrem tvořícího se raného přemyslovského státu a jistá shoda s výpovědí Kristiánovy legendy i sama lokalizace nálezů do bezprostředního předpolí Pražského hradu byla vzrušující. Obvyklé povšechné konstatování, že ty předměty reprezentují „vliv“ nebo „import“ z odlišného kulturního prostředí, již nikomu nedostačovalo.
...